sobota 11. března 2017

Ostrovský jarmark radosti

V pořadí třetí, pro mě druhý.
A první a dosud jediný konající se v předjaří.
Mohla jsem tedy konečně provětrat již nějaký čas napletené velikonoční košíčky.
A taky věnečky z vyfouklých vajíček zdobených dekupáží.
Někde mám taky velikonoční svícny, ty jsem však nějak neměla sílu hledat ;o)

Prodejců zhruba stejně jako před vánoci - více TADY .
Zato lidí o hodně méně. Nejspíš si užívali posledních dnů na sněhu.



P.S.
Mám spoustu restů z loňského listopadu a prosince.
Pomaloučku se je snažím doplňovat.
Třeba listopadový Free Fler Market v Chebu ZDE .
Nebo Ježíškovy vánoční trhy TADY .

středa 1. března 2017

Dvojice

Rozhodli jsme se jako fotoklub zúčastnit se opět celostátní soutěže fotografů - amatérů ve Svitavách.
Téma pro letošní ročník je Dvojice.

Jelikož se hodnotí fotky jako celek, chtěli jsme, aby byly fotky jakžtakž podobného charakteru, aby spolu prostě ladily.
Téma jsme tedy sjednotili na dvojice věcí, které jedna bez druhé nemohou existovat.
Jako zpracování se nabízelo vlastně jen zátiší, produktové případně reklamní foto.
Formát pak čtverec. Ten jsem já nenavrhla, ale jsem za něj ráda ;o))

Na focení bylo relativně času dost, já však hodně dlouho psala na papírek jen dvojice, které mě zrovna napadly - jen dvě slova zcela bez nápadu na zpracování.

Po konzultacích s kolegyní Martou mi však položky v seznamu ubývaly rychleji, než přibývaly.
Mé nápady, jako například vidlička a nůž nebo jablko a hruška - u těch už jsem dokonce měla vymyšleno jak vyfotit - zamítla s tím, že nesplňují podmínku, že nemohou existovat jedno bez druhého.
Ze stejného důvodu zmizel ze seznamu kolíček a šňůra na prádlo.
Visací zámek jsem vyřadila, jelikož Marta už měla nafoceno a já nemám šanci být lepší než ona.
Badmintonovou raketu a košíček jsem ani nezačala hledat, jelikož Marta nafotila raketu tenisovou a míček.

Nakonec jsem začala fotit až den před schůzkou fotoklubu, na kterou byl naplánován výběr fotografií.

Jako švadlenku mě pochopitelně napadly zejména náměty z tohoto "ranku" ;o)

Asi nejvíc se mi líbí stará špulka s přízí a ještě starší háček na háčkování.


Dále jsem nafotila 30 let rozvyšívaný a nedokončený ubrus (použitý jako podklad) a klubíčka perlovky s jehlou


Na řadu přišel i zip


A taky patentka (nebo snad patentek?) - jako pozadí platíčko s patentky s historickou značkou KOH-I-NOORu ;o)


Pak přišlo na řadu papírenské zboží.

Velmi stará guma (co už negumuje) s tužkou, která je tak malinkatá, že už nejde ořezat


O něco málo mladší ořezávátko (které možná taky neořezává, zato je dřevěné a s kočkou) a zlomená pastelka - na pozadí i pastelky ořezané


A taky otevřená tuba akrylové barvy a štětec prazvláštního tvaru


Nejvíce času mi zabrala hrací kostka a figurka.
Chtěla jsem kostku postavit na "špičku" - Martin nápad - což se mi ovšem nepodařilo.
Ostatně i jen samotné naklonění kostky trvalo docela dlouho.


No a pak už jen barevná variace šachových figurek, které se umístily v soutěži na téma Černobílá - více TADY


Hned v prvním kole výběru prošly tři fotky Martiny a tři fotky moje - špulka příze s háčkem, guma s tužkou a šachové figurky.
K tomu ještě jedna další zdařilá fotka některého z kolegů.
Tím skončilo snažení fotek mých a Martiných - autor může mít v soutěži maximálně tři fotky.
A začal výběr zbývajících osmi fotek.
Což se ukázalo být velkým problémem.
Účast kolegů s fotkami k tématu byla opravdu mizerná - bylo zastoupeno jen 8 členů.
A ještě horší bylo vybrat fotky.
Nakonec se vybralo jen fotek čtrnáct a vznikl z toho dost chaotický pelmel, ze kterého nejspíš nebude patrný původní záměr.
Jsem maličko rozčarovaná - Marta ostatně také.
Nejspíš to bude propadák :o(

pondělí 27. února 2017

čtvrtek 23. února 2017

Lososová ...

Spolupráce s kosmetickým salonem v Klatovech úspěšně pokračuje.
Pro připomenutí ... více o prvním kontaktu TADY a TADY .

Druhé kolo spolupráce ... ve firemních barvách ... více ZDE .

A nedávno následovalo kolo třetí.
Majitelka salonu mě nadšeně informovala, že rozšířili firemní barvy o lososovou.

Já už tak nadšená nebyla.
Marně jsem hledala v e-shopech.
Po zadání slova losos do vyhledávání mi vypadlo pramálo.

Nakonec jsem byla nucena udělat objednávku hned ve čtyřech e-shopech.
V jednom měli droboulinký vzoreček, uvedená lososová barva mi příliš lososová nepřipadala, ale přesto jsem objednala.
Ve druhém e-shopu měli lososovo bílý proužek, puntík do kombinace však už byl vyprodán.
Ten jsem odhalila v e-shopu třetím a k němu do kombinace malé větvičky na lososovém mramoru.
No a ve čtvrtém jsem objednala romatické lososové růže.
A to přesto, že majitelka salonu velký vzor zamítla ;o))

Nejprve přišlo na řadu deset taštiček z lososového droboulinkého vzoru, který opravdu moc lososový není, alespoň dle mého názoru.
Taštičky mají krajkový zip s ozdobnými jezdci.
Jsou vyztužené sakonem, není tedy třeba je quiltovat.
Pro zpevnění jsem proquiltovala pouze dna.


Pak přišel na řadu lososový mramor s větvičkami a minipuntík na lososové.
Vznikly tak tři taštičky s větvičkami, tři s puntíky a po dvou kusech kombinace větviček a puntíku.





Tentokrát mají zipy obyčejné.
Kvůli lososovému zipu jsem ostatně byla nucena udělat objednávku navíc ještě u Stoklasy ;o))
Přidala jsem i lososovou stužku, jelikož korálkové zvonečky (v TOMTO příspěvku u zelených taštiček) v odpovídající barvě neměl.
Taštičky jsou lemované lososovo bílým proužkem.
A protože jsou vyztužené jen 80 g vatelínem, nezbylo, než je proquiltovat.
Do osvědčených čtverečků se mi nechtělo.
Na meandry jsem si netroufla, nemám zatím nacvičeno.
Na řadu tedy přišly Pfafíkovo ozdobné stehy.


Všecky taštičky mají rozměr 15,5 x 11 x 6 cm.

Jen taštička "dárková" je větší.
Kvůli vzoru má velikost 19 x 14 x 7,5 cm.
Ušila jsem ji jako dárek.
Hlavně jsem chtěla ukázat, že i velké vzory mohou vypadat na taštičce hezky ;o))



čtvrtek 16. února 2017

Narozeniny

Včera mi volala dcera, jestli bych jí neupravila některou z fotek se Sherentem.
Prý má dnes narozeniny - Sherento, ne dcera.
Doufám alespoň, že jsem to správně pochopila ;o))

Vybrala jsem jednu a pohrála si s texturou.
A hrála jsem si docela dlouho.
Snad jsem to moc nepřehnala.



úterý 24. ledna 2017

Frozen Bubble - part three

... zatím poslední pokusy s focením zamrzajících mýdlových bublin ...
... jednak taky musím dělat jiné věci, restů mám fakt hooodně ...
... hlavně ale přestalo dostatečně mrznout ...

... tentokrát nechávám v barvě ...

... bubliny zamrzají - tedy pokud vůbec zamrzají - velice rychle ...
... a já začínám mít podezření, že za neostrostí může být neostrost pohybová ...
... tedy příliš dlouhý čas ...



... taky se občas rozhodly usadit se zcela jinde, než jsem plánovala ;o)) ...




... přesto se v několikero málo případech - zhruba jedenkrát na sto pokusů - jakž takž zadařilo ...
... tady jeden z těch zdařilejších ...


... mám ještě o fous zdařilejší, ale zatím neodtajním, mám s nimi jiné plány ;o)) ...

neděle 22. ledna 2017

... zima je veliká ...

... a já si užívám zimního focení ...
... tentokrát od hodně malého k hodně velkému ...
... prostě od bublin ke koním ...

... dcera mě vytáhla ven ...
... zachtělo se jí fotky se Šerdou ve sněhu ...

... zajímavý byl už můj nástup do ohrady s koňmi ...
... podlézt horní a zároveň překročit spodní drát ohradníku - oba pod proudem - jsem vyhodnotila jako nebezpečné ...
... jsem už starší dorostenka a to teda rozhodně odmítám byť jen zkoušet ...
... a tak dcera musela horní drát rozpojit a spustit k zemi ...
... pak už jsem si troufla ;o)) ...

... můj pokus vyndat fotoaparát z brašny vyhodnotil  jeden z koňů jako pozvání na sváču ...
... zamířil ke mě a rozhodl se, že mi pomůže brašnu otevřít ...
... chabě jsem mu dávala najevo svůj nesouhlas, brašnu s Nikonkem jsem však ubránila ...
... a tak mě alespoň pošimral chlupy, co má kolem huby, za krkem a na tváři ...

... ostatní koníci byly ke mě otočeni vesměs zády a horlivě se krmili ...
... o nějakých pózách fotomodelů nemínili ani maličko popřemýšlet ...
... dokonce byli v takovém chumlu, že když už jsem našla hlavu nějakého koníka, zcela určitě mu dělal pozadí alespoň jeden zadek kolegy, nejlépe zadků několikero ...
... jen si fotografko hledej kompozici ...




... Sherentovi se z chumlu taky nechtělo ...
... dcera ho musela doslova vytáhnout ...


... dost nerad se s ní dokonce i projel ...
... jen fotografka svou úlohu nezvládala ...
... přestože nebylo ještě ani deset hodin, sluníčko bylo opravdu jedovatě ostré ...
... autofokus nezvládal ostřit ...
... ručně ostřit pohyb zase nezvládala fotografka ...


... dcera se snažila o nejrůznější pózy, i sníh vyhazovala do vzduchu ...


... a já cwakala, abych mohla doma valnou většinu vyhodit do koše ...
... téměř všecko neostré ...
... zato sluníčko ostré přímo jedovatě ...
... netuším, jak upravit fotky tak, aby se mi to líbilo ...
... řada došla i na textury ...



pátek 20. ledna 2017

Frozen Bubble - part two

Po včerejším víceméně neúspěšném pokusu o focení zamrzajících bublin jsem se rozhodla zakoupit destilovanou vodu a připravit si novou várku mýdlového roztoku.

Na destilovanou vodu jsem se optala u nás v lékárně, protože se mi nechtělo jít do města.
Lékárník mě upozornil, že pokud chci destilku do žehličky, maličko se mi to prodraží.
Bezelstně jsem mu vyklopila, že ji chci na bubliny.
Jeho udivený výraz mě pobavil.
Raději jsem mu už neupřesnila, že k výrobě roztoku používám navíc taky škrob a prášek do pečiva ;o))
Zato jsem mu vysvětlila, že se mi bubliny v okamžiku tvorby ledových krystalků propadají.
Jeho sdělení, že je to záležitost fyziky, jelikož se mění povrchové napětí na plášti bubliny, a že to je tudíž nevyhnutelné, mě rozesmutnilo.
Začala jsem pochybovat o tom, zda na těch krásných fotkách zamrznutých bublin, které jsem viděla, jsou opravdu mýdlové bubliny.

Podezřívavost - to už je taková zásadní štíří vlastnost.

Po návratu domů jsem po telefonu konzultovala s kolegyní z fotoklubu, jak se daří jí.
Taky se totiž pokouší bubliny vyfotit.
A taky jí bubliny praskají.
Prozradila mi však, že do roztoku přidala navíc hodně silný cukerný roztok.
Přidala jsem tedy do mého "starého" roztoku cukrovou vodu a jala se zkoušet.
Bubliny sice praskaly zhruba stejně často jako včera, ale světe div se, přestaly se propadat.

Přišel však další problém, tentokrát na straně mé.
Nejsem schopná mrazové větvičky zaostřit.
Propracovala jsem se až ke cloně F18, ale bez výsledku.
Nakonec jsem se ustálila na cloně F9.
Autofokus se absolutně nechytá.
Ručně mi to nejde.
Snaha předostřit ručně a pak přepnout na AF skončila fiaskem.
AF okamžitě proostřil úplně to pryč :o(

A taky mě opět překvapila fyzika.
Vždy jsem ji nesnášela, protože jsem většině věcí moc nerozuměla.
Ani tentokrát nerozumím.
Zejména nechápu, jak je možné, že některá bublina zamrzne a jiná ne, byť jsou obě ze stejného roztoku a vytvořené takřka ve stejném okamžiku.
No ale tím se zabývat nemíním.
Zásadnější je pro mě to ostření.

Tady pár fotek, i když stále nejsem spokojená :o(






čtvrtek 19. ledna 2017

Frozen Bubble - part one

Nedávno jsem při listování Pinterestem narazila na fotky zamrzlých mýdlových bublin.
A to bych ani nebyl já, kdybych to nechtěla vyzkoušet.
Vlna současných mrazů k takovýmto pokusům přímo vybízí.

Jenže ...

Bubliny z vody a přípravku na mytí nádobí prostě nefungovaly.
Praskaly už v teple domova.
Začalo tedy hledání, jak na to.
Na YouTube jsem našla několikero receptů.
První poznatek byl, že mnou doma používaný Pur Balsam je zcela nevhodný.
Chce to prý úplně obyčejný Jar.
Který ovšem už nejspíš ani neexistuje.
Nakonec jsem koupila jakýsi Milit s glycerinem.
Ostatně glycerin údajně způsobuje větší pevnost bublin.
Namíchala jsem tedy směs z převařené vody (doporučovanou destilovanou vodu ve mnou navštíveném obchodě neměli a na benzínku se mi fakt nechtělo), Militu, kukuřičného škrobu a prášku do pečiva.
I tak však bubliny praskaly.
Vydržela zhruba každá desátá.
Přidávala jsem střídavě škrob i Milit.

Když jsem se dostala do stavu, že nepraskly třeba i dvě nebo tři bubliny za sebou, vyrazila jsem do mrazu na balkon.
Bubliny vesele prskaly, jen čas od času některá vydržela.
Jak se však dotkla zábradlí, "roztekla" se na polokouli.
Kulatou bublinu se mi nepodařilo posadit na zábradlí ani náhodou.
A taky nezamrzaly.
Přesněji řečeno v okamžiku, kdy se začaly na povrchu bubliny vytvářet mrazové větvičky, bublina se propadla.

Vydržela jsem mrznout asi hodinu a pak jsem to vzdala a fotky vysypala do poče.
Některé jsou snad i koukatelné, i když hodně vzdálené mému původnímu záměru.
Kvůli rušivému pozadí jsem převedla do černobílé.
A taky přidala paprsky ;o))






úterý 17. ledna 2017

Výstava v Plzni

Bylo nám jako fotoklubu nabídnuto uspořádat výstavu fotografií
v ateliéru PhotoProgress v Plzni.
Termín však byl naprosto šibeniční.
Necelých pět dnů na přípravu.
Kdo jiný by byl schopen takto rychle vše nachystat, než já a Marta ;o))

A tak jsme se do toho s vervou pustily.
Nejprve probrat zásoby vytisknutých fotografií, které jsou natolik v dobrém stavu, že je možné je vystavit. Na vytisknutí fotek nových prostě nebyl čas.
Marta se ujala nákupu podkladových papírů.
Já zase tvořila uvítací plakátek.
A byla to docela fuška zarovnat vše tak, aby avatary i loga lícovaly, to vše ve verzi Zoneru, která umí jen dvě vrstvy.
Marta se ujala cesty do Canonu, kde jsme nechávaly tisknout na formát A2.
Na počkání to žel nebylo, Marta musela druhý den znovu.
A čekal ji šok.
Mnou pracně zarovnané avatary a loga s pravidelnými mezerami na všech stranách prostě a jednoduše ořízli.
Naštěstí si toho Marta všimla a žádala nápravu.
Ještě, že jsem pro to nešla já. Věta pracovníka Canonu "Co se vám na tom nelíbí" by mě nejspíš vytočila do běla.
Marta vcelku v klidu trvala na novém tisku.


Vše tedy nachystáno a před námi instalace domluvená na sobotu.
Už v pátek bylo jasné, že to neklapne.
Husté sněžení a velice silný vichr uzavřel na mnoho hodin hlavní tah na Plzeň.
Jediná další silnice z KV do Plzně uzavřená také.
V sobotu sice vítr maličko zeslábl, ale sníh se sypal dál.
Raději jsme to zrušily.

A protože neděle případně pondělí se nehodilo na straně ateliéru, vyrazily jsme do Plzně až dnes.
Naštěstí se počasí jakžtakž umoudřilo a tak jsme dojely tam i nazpátek v pořádku.
Jen nebyl čas na nafocení výsledné instalace, takže jen fotky z mobilu, které nám poslala spolumajitelka ateliéru.